PROBIOTIKA

Probiotika jsou mikroorganismy. Rozdělení mikroorganismů se říká taxonomie – tedy popis mikroorganismů a jejich zařazení do kategorií, kde jsou seskupeny podle svých vlastností, účinků, vzhledu a chování. Prostě jsou zařazeny do jakýchsi šuplíků. Jakási bible taxonomie se jmenuje Bergyho manuál systematické bakteriologie. Tuhle bibli vezmete, když potřebujete nějaký mikroorganismus zařadit do šuplíku, tedy když potřebujete vědět, s kým máte tu čest. Uděláte desítky testů, analýzu DNA a jedete sekce po sekci, až ho někam zařadíte. A když jste našli něco nového, tedy mikrouše co nikam nezapadá, tak si toho nováčka můžete pojmenovat třeba sami po sobě, proto spousta z nich nese jméno nějakého význačného vědce. Bergyho manuál uvádí nově těchto 5 sekcí mikroorganismů: Konzumace probiotik má mnoho pozitivních vlivů na lidský organismus. Zatímco některé z nich jsou prokázány a dokumentovány, ostatní byly zatím prokázány pouze na zvířecích modelech, přesto však slibují velký potenciál i pro člověka. Je třeba si uvědomit, že jednotlivé probiotické vlastnosti jsou kmenově specifické a jednomu mikrobiálnímu kmeni je často připisována vlastnost náležející kmeni např. druhově příbuznému. Na základě potřeby systematického a zodpovědného přístupu k hodnocení probiotických organismů (a potravin je obsahujících) byla sdruženou expertní pracovní skupinou FAO/WHO vypracována směrnice Pokyny pro hodnocení probiotik v potravinách (Guidelines for the Evaluation of Probiotics in Food, 2002), která má za úkol sjednotit postupy při hodnocení účinnosti probiotik.

 

PROBIOTIKA

1. Grampozitivní bakterie

2. Gramnegativní bakterie

3. Ostatní gramnegativní bakterie a archem

4. Vláknité actinomycetes a jiné bakterie

Fungi – houby, kvasinky a kvasinkovité mikroorganismy – Zygomycetes (Rhizopus, Mucor – druhy produkující mykotoxiny), Ascomycetes (Penicillium, Aspergillus), Basidiomycetes (tolik obávaná Candida), Deuteromycetes