Alergie a intolerance 

Alergie na mléčné bílkoviny

Alergie na mléčné bílkoviny (ABKM) se vyskytuje hlavně u kojenců a batolat do 3 let věku, pak obvykle vymizí. Vzácně se vyskytuje i u dospělých lidí. ABKM je ale nejčastější potravinovou alergií u dětí a její výskyt v populaci je přibližně mezi 2–5 %. Pro zajímavost: hned po bílkovinách mléka je dalším nejčastějším alergenem slepičí vejce, pšeničná mouka a sója. Zálibu v sóji, sójových jogurtech a sójovém mléku lze tedy jednoznačně nedoporučit.

Projevy ABKM můžeme rozdělit na časné a pozdní. Časné reakce vznikají obvykle do 2 hodin po konzumaci mléka, často se objevují již po jeho prvním podání (běžná mléčná formule, kaše, mléčný výrobek). Patří mezi ně zejména urtikárie, erytém, akutní exacerbace ekzému, otoky sliznic (nosní, oční, dýchacích cest), kašel, dyspnoe, zvracení a bolesti břicha. Časné reakce jsou v kojeneckém věku méně časté a většinou jsou zprostředkovány protilátkami ve třídě IgE. Oddálené příznaky, tedy pozdní reakce, jsou u dětí mnohem častější, ale vznikají v řádu hodin až dnů po podání mléčné bílkoviny a jsou obvykle kombinací symptomů kožních (ekzém, erytém, svědění), gastrointestinálních (ublinkávání, zvracení, břišní dyskomfort, meteorismus, krev ve stolici, průjem, ale i zácpa), případně celkových (poruchy spánku, neklid, neprospívání). Pozdní reakce se vyskytují v kojeneckém věku ve výrazné převaze a obvykle u nich přítomnost protilátek ve třídě IgE není diagnostikována (reakce non-IgE-mediované).

U dětí s potvrzenou ABMK nastává problém i do budoucna a je na něj potřeba myslet i v dospělém věku.  ABKM v dětském věku je zároveň prvním krokem tzv. atopického pochodu, tj. tito lidé jsou výrazně více zatíženi rizikem budoucího vývoje jiných atopických onemocnění (ekzém, alergická rýma, astma bronchiale). Snaha toto riziko snížit by měla být součástí léčby ABKM jako takové. Bylo zjištěno, že významnou roli v prevenci a léčbě sehrává právě stav střevního mikrobiomu, a to i u těhotné a kojící matky. Proto jsme k našemu kurzu Alergie a intolerance přidali poměrně dost obsáhlou kapitolu o střevním mikrobiomu a jak správně nastolit jeho rovnováhu v lidském těle.

Alergeny v mléku: Kravské mléko obsahuje více bílkovin s alergenním potenciálem, tedy nejenom kasein, o kterém jediném se všude píše a všude se řeší. Hodně alergenů obsahuje také syrovátka. Alergeny kravského mléka se obecně označují  jako Bos d (z latinského Bos domesticus, tur domácí). Hlavním alergenem je kasein (Bos 8) a je termostabilní. Kasein je obrovská bílkovinná molekula, není divu, že se organismu špatně štěpí a je proto jedním z nejvýznamnějších alergenů v mléku (a to nejenom kravském, ale i kozím či ovčím). Mezi syrovátkové bílkoviny patří β-laktoglobulin (Bos d5), α-laktalbumin (Bos d4), bovinní sérový albumin (Bos d6), laktoferin (Bos d laktoferin) a imunoglobuliny (Bos d7), které všechny jsou termolabilní, tj. tepelnou úpravou dochází k jejich denaturaci. V případě alergie na kasein je nutné ze stravy kromě mléka (a to i kozího, ovčího či kobylího) vyloučit i potraviny, do kterých se kasein přidává: některé uzeniny, sušenky, polevy, čokoláda, bramborové lupínky s příchutí apod. Což by neměl být problém, jsou do potraviny, které do zdravé výživy stejně nepatří. Bohužel je kasein termostabilní, takže ani tepelná úprava mléka převařením zde nepomůže. Lze však konzumovat mléčné výrobky ze syrovátky (pozor zde pouze na obsah laktózy, pokud je zároveň potvrzena laktózová intolerance). Zde je k dispozici např., syrovátkový sýr riccota nebo zakysaná syrovátka (starších dětí či u dospělých i whey protein). Alergie na kasein je dlouhodobější, často i celoživotní.

V případě alergie pouze na syrovátkové bílkoviny (z nichž nejčastější je alergie na Bos d5, β-laktoglobulin) lze zase konzumovat výrobky s kaseinem. Syrovátkové bílkoviny jsou ale termolabilní, tj. tepelnou úpravou denaturují a rozkladné produkty většinou nevadí. V praxi u těchto lidí pozorována pouze reakce na čerstvé mléko (i pasterované), UHT mléko je většinou tolerováno, stejně tak převařené mléko a samozřejmě mléčné výrobky, které prošly odpovídající tepelnou úpravou. Syrovátkové bílkoviny bohužel přecházejí do mateřského mléka, je tedy nutné, aby odpovídající mléčné výrobky nejedla ani kojící maminka. Zde je opodstatněná bezmléčná dieta (ale může se jíst čistý kasein anebo vyzkoušet určené mléčné výrobky). Drtivá většina dětí se z alergie na syrovátkové bílkoviny do 3 let věku „vyléčí“.Pokud již maminka nekojí, není důvod u ní dále tento ty diety dodržovat!

Pacienti, kteří jsou senzibilní na Bos d6 mohou reagovat i na hovězí maso.

Součástí našeho akreditovaného kurzu Výživový poradce je studijní blok věnovaný potravinám a jejich složení. Právě dobrá znalost technologie a složení potravin dá výživovému poradci (ale i poučenému laikovi) možnost dobře navrhnout jídelníček při podobných typech diet. V kurzu Alergie a intolerance se věnujeme nejenom dobré znalosti imunitního systému a reakcí na alergeny, ale také pochopení fungování lidského mikrobiomu, střeva, jeho propustnosti – ale také jak to vyřešit a držet celoživotně pod kontrolou.

 

Histaminová intolerance

Histamin je bazický biogenní amin, v lidském těle důležitý lokální hormon, který se přirozeně vyskytuje v buňkách našeho těla. Je přítomen v plicích, GIT, v mastocytech kůže, v bazofilech, trombocytech a neuronech mozku. Histamin působí také jako neurotransmiter v CNS, tedy přenašeč vzruchů nervové soustavy. Způsobuje stahy hladkého svalstva, stimuluje produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku a napomáhá trávení, rozšiřuje cévy apod. Histamin hraje důležitou úlohu u alergických reakcí 1.typu, nízké koncentrace histaminu se uplatňují v zánětlivých procesech. Konečný metabolit histaminu je kyselina imidazoloctová, která je běžně vylučována močí.

Kromě lidského těla se histamin běžně vyskytuje také v mnoha potravinách. Jak bylo zmíněno výše, histamin patří do skupiny biogenních aminů, tedy sloučenin, které vznikají činností mikroorganismů v potravinách. Tvoří se z aminokyselin činností mikrobiálních enzymů dekarboxyláz. K dalším biogenním aminům v potravinách patří tyramin, tryptamin, putrescin, kadaverin, spermin, spermidin a 2-fenyletylamin.

Degradace aminů jak přirozeně přítomných v těle člověka, tak biogenních aminů přijatých potravou, probíhá zejména v mitochondriích v trávicím traktu. Aminy jsou odbourávány působením několika enzymů:

S přijímáním potravin obsahujících biogenní aminy hladina těchto aminů v těle stoupá.  Pro zdravého jedince není tento stav ničím zvláštní, množství aminů si organismus umí sám regulovat díky enzymu výše zmíněným enzymům. Problém však nastává, pokud těchto enzymů netvoří lidské tělo dostatek. Biogenní aminy se v takovém případě v těle nahromadí a začnou „škodit“. Může se vyskytnout hypertenze až hypertenzní krize (tyramin), hypotenze (histamin), bolesti hlavy a migrény (tyramin), bušení srdce, dýchací potíže, pocení, průjem, křeče v břiše, v krajním případě až anafylaktický šok. Problém mají nejčastěji děti, pacienti se sníženou funkcí jater, pacienti užívající inhibitory MAO (antidepresiva, antiparkinsonika) a lidé, kteří mají vysoký příjem biogenních aminů potravou. Činnost aminooxidáz může inhibovat i acetaldehyd vzniklý metabolismem alkoholu.

Nejrozsáhleji je akumulace aminů popsána u histaminu, a to proto, že se histamin účastní mechanismu alergických reakcí 1. typu (při kontaktu s alergenem se vylije ze žírných buněk). Také existuje rozsáhlá skupina léků zvaných antihistaminika, která s obsahem histaminu v těle samozřejmě souvisí. Senzitivitu k obsahu histaminu v potravinách nazýváme histaminovou intolerancí (HIT). Kromě výše zmíněných příznaků se konkrétně histaminová intolerance může projevovat také dýchacími potížemi, otoky nosní sliznice, změnami krevního tlaku, změnami nálad, poruchami spánku, nechutenstvím, zimomřivostí a poruchami menstruace. Jedná se tedy o potíže dlouhodobějšího charakteru, tj. nemusí se projevit bezprostředně po požití potraviny s vysokým obsahem histaminu, jak by se mnozí mohli domnívat.

Co se týče histaminu, v těle je odbouráván enzymem DAO a enzymem HNMT.

 

 

Nízkohistaminová dieta (nízkobiogenaminová dieta)

Nízkohistaminová dieta je nejúčinnější léčba histaminové intolerance. Při dlouhodobém dodržování diety dochází ke zvýšení produkce a aktivity enzymu diaminooxidázy a snížení hladiny histaminu. Při dietě je potřeba dodržovat tři strategie. Vyloučit nebo výrazně omezit potraviny s vysokým obsahem biogenních aminů (histaminu), omezit či vyloučit potraviny snižující aktivitu enzymů DAO a HNMT a nejíst potraviny obsahující tzv. liberátory histaminu, tj. látky, které pomáhají uvolňování histaminu z žírných buněk (např. jahody nebo citrusy). Ačkoli se tato dieta může zdát složitá, lze zvládnout. Co se týče náročnosti na pochopení, je ale tato dieta nejsložitější ze všech potravinových alergií a intolerancí. Vyžaduje opravdu dobrou znalost potravin a také pochopení faktu, že je dieta velmi individuální. Vzhledem k širšímu množství příčin vzniku HIT, stavu střeva a střevní mikroflóry, aktivitě enzymů, genetickým predispozicím, věku, alergiím a jiným intolerancím, proděláním střevních infekcí, stresových období apod. je možné a často v praxi pozorovatelné, že některé obecně nedoporučované potraviny danému jedinci vyhovují a nezpůsobují žádné klinické symptomy, situace se také  může lišit mezi různými výrobce dané potraviny. Hodně také závisí na úpravě a skladování potravin, neboť nejvíce biogenních aminů vzniká mikrobiální činností. Ale my se tím v kurzu Alergie a intolerance prokoušeme😊.

K dispozici máme v dnešní době i různá antihistaminika, ať již ve formě farmak (léčiv) anebo čistě přírodních antihistaminik. Víme, jak pomocí potravin dodat tělu příslušné enzymy externě. Dále víme, jak si správnou výživou a stravovacím režimem uzdravit tenké i tlusté střevo, aby správně pracovalo. A víme, jak podpořit činnost jater. Naštěstí víme dost o mechanismu účinku příslušných enzymů, o jejich kofaktorech apod., takže víme jaké vitaminy a minerální látky mohou být v deficienci a jak je tělu dodat. Víme i, jak objektivně laboratorní diagnostikou tuto deficienci zjistit. Takže my to zvládneme a naučíme to i klienty a pacienty😊

Poznámka: Histamin je součástí skupiny biogenních aminů, které je nutné brát jako jednu rodinu potenciálně „škodících“ složek potravin. Tedy nesledovat pouze obsah histaminu, ale také tyraminu, tryptaminu, putrescinu, kadaverinu, sperminu, spermidinu a 2-fenyletylaminu. Situace s výběrem potravin by se mohla zdát potom o to složitější a pro běžného člověka neuchopitelná, nicméně je potřeba zmínit, že biogenní aminy se většinou vyskytují hromadně, najednou, případně je jejich obsah v jednotlivých potravinách dostatečně popsán a nejsou tedy součástí doporučovaných potravin.