Aditiva-přidatné látky nebo-li “Éčka”
Na pultech obchodů a supermarketů dnes nalezneme nepřeberné množství potravin. Málokdo si uvědomí, že se mnohdy vůbec nejedná o sezónní druhy nebo výrobky vyrobené ze základních surovin z našeho kraje.
Dnes již bereme za zcela samozřejmé, že na pultech supermarketů vidíme širokou škálu ovoce a zeleniny nezávisle na ročním období, ale rovněž velké množství dalších potravin, vyráběných daleko za našimi hranicemi. To vyžaduje, aby jejich výrobci zajistili těmto potravinám dlouhou trvanlivost a hlavně senzorickou jakost.
Dosažení delší doby trvanlivosti, hygienické nezávadnosti a senzorické jakosti potravin se dosahuje řadou potravinářských technologií, většina z nich je postavena na použití přídatných látek, aditiv, tzv. Éčkách.
V současnosti je legislativně ukotveno používání těchto katagorií potravinářských aditiv: antioxidanty, barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, tavicí soli, kypřicí látky, náhradní sladidla, látky zvýrazňující chuť nebo aroma, zahušťovadla, želírující látky, modifikovaný škrob, stabilizátory, emulgátory, protispékavé látky, odpěňovače, lešticí látky a látky zlepšující mouku.
Přídatné látky se dělí i podle toho z jakých zdrojů jsou získávány :
- a) aditiva přírodního původu, např.:
– zahušťovadla ze semen (karubin), ovoce (pektin) a mořských řas (agar),
– barviva ze semen (bixin), ovoce (anthokyany) a zeleniny (karoteny),
– okyselovadla z ovoce (kyselina vinná);
b) aditiva identická s přírodními (vyráběná synteticky nebo pomocí mikroorganismů), např.:
– antioxidanty (kyselina askorbová, tokoferoly),
– barviva (karoteny),
– okyselovadla (kyselina citrónová);
c) aditiva získávaná modifikací přírodních látek, např.:
– emulgátory (z jedlých olejů a organických kyselin),
– zahušťovadla (modifikované škroby, modifikovaná celulosa),
– sladidla (sorbitol a maltitol);
d) aditiva vyráběná synteticky, např.:
– antioxidanty
– barviva (tartrazin, indigotin, chinolinová žluť),
– sladidla (sacharin).
Přítomnost těchto látek v potravině musí být uvedena na obale, a to v sestupném pořadí podle toho, v jakém množství jsou v potravině obsaženy. Přídatné látky se na obale označují dvojím způsobem, uvede se název nebo číselný kód E nebo obojí. Kód E se skládá z písmena E a trojmístného (či čtyřmístného) čísla, pod kterým je přídatná látka označována úplně stejně na celém světě.
Bezpečnost těchto látek je průběžně přezkoumávána Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Pokud se ukáže, že některá látka nevyhoví toxikologickým testům, dojde k jejímu vyřazení anebo významnému omezení.
V této souvislosti je třeba říct, že neexistují éčka, která by způsobovala přímé zdravotní potíže. Pokud by taková éčka byla známa, nebyla by povolená k používání. Objektivně je třeba přiznat, že některá éčka mohou způsobovat jistou přecitlivělost, alergické reakce nebo dokonce vznik intolerance na některou potravinu.
Přecitlivělost na potraviny i éčka, respektive míra alergické reakce, je dána především sníženou fyzickou i psychickou kondicí vašeho organismu a vaší střevní mikroflóry. Tlusté střevo a střevní mikroflóra jsou nejdůležitější součástí imunity.
Vyplatí se jíst kvalitní potraviny prosté aditiv, hledat dobré suroviny pro výrobu vlastních potravin, výrazně omezit veškerá fast food a junk food a pravidelně (každý den) provozovat nějaký pohyb či sport jako formu psychohygieny.
Z hlediska psychohygieny je také důležité nepotlačovat svoje emoce a otevřeně je vyjadřovat, zaměřit svoji pozornost na osobní rozvoj a v případě, že už nevíte kudy kam, držet se univerzálního pravidla: Milovat a pracovat☺
Náš kurz Poradce pro výživu on-line spojuje vše: péči o zdraví, o fyzickou i psychickou kondici, jde o osobní rozvoj a osobní růst.
Ing. Radka Burdychová, Ph.D., MBA
Nutriční Akademie